Eklektická podívaná, která se snaží kombinovat zapadlé schéma „domácích duchařin“ a mimozemské invaze, v zásadě nepřipouští originální zvraty ani logiku. Temné nebe je po všech směrech nezajímavý film a nabízí akorát nezáživnou exkurzi po stereotypech amerického hororu s ratingem PG-13.
Rodina Benettových (rodiče a dva synové), žijí na americkém univerzálním předměstí. Expozice představuje rodinu ve vší tuctovosti. Americký sen se zhmotnil, seznamte se s Benettovými – zachovalá a rodině oddaná matka, otec – klaďas od pohledu, dospívající syn řešící první citové záchvěvy a mladší syn je typický roztomilý benjamínek. Všichni nerušeně žijí svoje nudné životy. Americký sen se začne měnit v univerzální americkou noční můru. Zahnívající rodinné štěstí začne něco ohrožovat. Zpočátku by se mohlo zdát, že půjde o trapnou duchařinu, respektive tomu vše nasvědčuje. Alarm se sám spouští, mladší syn maluje podivné obrázky, každý z rodiny je náměsíčný, matka spatří u postele mladšího syna podivnou bytost, na dům se snese smršť ptáků. Paní Benettová však trochu zapátrá na internetu a najde zcela jiné vysvětlení – mimozemšťané. Benettovi brzy navštíví ostříleného vymítače mimozemšťanů a rozhodnou se nezvaným návštěvníkům postavit.
Temné nebe nebuduje napětí, neobsahuje šokující scény ani překvapivé zvraty. Posledních 15 minut filmu, kdy dochází k finálnímu střetu, se nese v poklidném duchu a také ve "Znamení" nepůvodnosti. Zabedněný dům, rodinná večeře, pár záblesků světla, jedna halucinační scéna a je konečně po všem.
Poměrně zbytečně se tvůrci pokusili o sofistikovanější postavy, přičemž tyto složité (v kontextu žánru) figury, zasazené do stereotypního scénáře, beztak ničím nevynikají. Jejich složitost je naznačena prázdným a otravným blábolením, avšak v tomto snímku plní spíš retardační funkci a pro příběh jsou tyto odbočky slepými uličkami.
Manželé Bennetovi si zahráli Keri Russell a Josh Hamilton, jejich ratolesti ztvárnili Dakota Goyo a Kadan Rockett. Všichni bohužel hrají nepůvodní postavy s uměle naroubovanou a nezajímavou psychologií, přičemž především Josh Hamilton se postupně stává až otravným.
Režisér a scenárista Scott Charles Stewart (Legie, Kazatel), původně specialista na speciální efekty, tentokrát vsadil poměrně v rozporu s látkou na efektový minimalismus, který však není vyvážený dobrým scénářem ani atmosférou. Temné nebe postrádá originalitu, napětí i zajímavý příběh. Je tuctový jako jeho postavy a jedna psychedelická scéna a "šokující" konec nemají takový efekt, aby nedostatky vyvážily.
Temné nebe není malý a příjemně mrazivý horor, ale nudný film, který se snadno a rychle zapomene. Kombinuje okoukané duchařské schéma s mimozemskou záhadou, jejíž mysteriózní povahu značně shazuje scénář i fádní provedení.
Michala Benešovská
