Není žádným tajemstvím, že ženský film optikou Hollywoodu získává poněkud nelichotivé rozměry a Feigovy Drsňačky jsou typickým příkladem. Ztřeštěná komedie, ve které se pitvoří oscarová Sandra Bullock a seriálová superstar Mellisa McCarthy, nepřichází snad s žádným novým nápadem a humor filmu rovněž nepatří k nejsofistikovanějšímu.
Režisér Paul Feig nevstupuje s Drňačkama na neprobádané pole, ale snaží se utužit svou pověst tvůrce zaměřeného na ženské postavy, kterou si vybudoval filmy jako Ženy sobě a seriály Nurse Jackie nebo Tráva. Fakt, že jsou jeho ženské postavy prázdné stereotypní karikatury, je věc naprosto zřejmá. Drsňačky nejsou v tomto případě výjimkou.
Sarah Ashburn (Sandra Bullock) je poněkud distingovaná agentka FBI, která musí spojit své síly s oprsklou a obhroublou bostonskou policistkou Mullinsovou (Mellisa McCarthy), aby dopadly obávaného a tajemného drogového bosse. Obě mají své metody a postoje, avšak čas ukáže, že ty buranské, jenž používá Mullinsová, jsou i pro agentku Ashburnovou (a pro diváky) zábavnější.
Drsňačky jsou typickým "buddy-movie", "filmem o kámoších", který nemá v ženské variaci v Hollywoodu mnoho reprezentantů (tím nejklasičtějším je Thelma a Louisa, který má však naprosto jiný tón a stal se nedostižitelnou klasikou). Nutno však dodat, že většina současných hollywoodských filmů o kámoších s ženskými hrdinkami dopadá dokonce hůře než Drsňačky.
Jak je patrné, máme zde klasické schéma, a tím je nesourodá dvojice. Pár, který se zpočátku špičkuje, aby záhy obě hrdinky zjistily, že jim spolupráce vlastně vyhovuje a že jedině společně mohou podnikat efektivní kroky k potlačení zlořádu.
Z markantních odlišností obou hrdinek pochopitelně vychází většina humorných situací první poloviny filmu, kdežto druhá polovina se nese ve znamení ještě drsněji hláškující Mullinsové a přerodu Ashburnové v tvrďačku, což je v podstatě opačný proces než v podobném trháku Sandry Bullock Slečna drsňák (podobnost názvů obou filmů v české distribuci není náhodná).
Drsňačky jsou nenáročnou komedií, která vrací Bullock do škatulky, do které zapadla po dvou dílech Slečny drsňák. Mellisa McCarthy svým výkonem rovněž zásadně nepřekvapila a upevnila svou pozici vrchní představitelky rozeřvaných hromotluků. Na druhou stranu, nekřečovitý styl, kterým dokáže podat několikrát slyšené a opakující se hlášky, je obdivuhodný.
Mnohostrannou neoriginalitu dobíjí dvouhodinová stopáž, od nevyhnutelné nudy film nezachrání ani duo Bullock a McCarthy při společném tanci a některé z četných vycpávkových epizod jsou zbytečné. Drsňačky v podání jednoho z nejeklektičtějších tvůrců současného Hollywoodu jsou nenáročná zábava, plná (rádoby) humorných hlášek (verbální humor zde dominuje) a omletých gagů. Sandra Bullock a Mellisa McCarthy spolehlivě poskytly to, co všichni očekávali a co je nejhorší, zdá se, že s tím budou i pokračovat.
Michala Benešovská
