Hřebejkovu filmografii můžeme rozdělit na dobrou, a méně dobrou nebo natočenou podle povídek Petra Šabacha, a bez nich. Nehledejte v tom nějaké rovnítko nebo jiné vztahy, ale poslední Hřebejkovy filmy se nepyšnily něčím výrazným, čím by mohly zaujmout. Jeho Kráska v nesnázích sice měla náznaky jistých ambicí, u Medvídka bychom je však hledali dost těžko. Možná proto nechal Hřebejk zvířátka i krásky na pokoji a vrátil se na osvědčenou cestu po Šabachových stopách, podle jehož povídek vznikly dnes snad již kultovní snímky jako Šakalí léta, Pelíšky nebo Pupendo.
Děj se odehrává v roce 1993, kdy Češi pomalu ale jistě svlékali rudý háv komunismu a doba se postupně stávala volnější. Na český trh dorazil McDonald i koncentráty šampónu značky Nekupto bez klientské přirážky a naši romští slovanští bratři začali rozjíždět své podivné obchody. Ústřední postavy U mě dobrý jsou typičtí domácí balíkové, kteří se každý večer schází na partičku mariáše v místní hospůdce. Všude vládnoucí pohodička, jež čpí z každého záběru první třetiny filmu, jako by Vančurovo Rozmarnému létu z oka vypadla. Ovšem nečekejme lehce poetické plácání u vody. Celou komedií hýbe hazardní hra jménem skořápky. A prohrát celé jmění v ní není vůbec žádný problém. Problém to nebyl ani pro jednoho ze štamgastů Káju (M. Vladyka), který se jen na chvíli zastavil na bleším trhu a odešel o 30 tisíc lehčí. V tomto momentě se schází Hřebejkovi parťáci (ti Dannyho ještě v téhle době tahali kačera) v čele s mistrem kouzelníkem Bolkem Polívkou a s jejich plánem HoHo chtějí navrátit příteli to, co mu patří.
Hřebejk se v tandemu s Jarchovským pustil opět do něčeho, v čem by měli mít pevnou půdu pod nohama. Jenže tomu tak úplně není. Tvůrci se snažili obsáhnout jakési poselství společně s hlavním dějem. Skrze dav anarchistů na nás Hřebejk chrlí jeden populační odkaz za druhým, zatímco na plátně vzbuzují největší pozornost chlapské hospodské kecy. Díky tomu se nachází ve snímku scény až moc kontrastní s celým laděním filmu. Ať už se jedná o demonstraci proti hovězímu masu v hamburgerech nebo návštěva pouťové peep show. Scénárista se povrchně ubírá k tématům hodícím se spíše do vážnějšího druhu filmu než do komedie. Režisér se snaží až přímo polopaticky naznačit, jak moc se uvolnily mravy, i když je to zřejmé z předešlých záběrů i slepci.
Hereckému skotačení na plátně nelze nic moc vytknout. Jedná se povětšinou o ostřílené bardy zkušené ve svém oboru a se spoustou z nich jsme se mohli seznámit v předchozích Hřebejkovinách. Za zmínku stojí snad jen ne tolik známá tvář Mária Kubaše a na stříbrném plátně poslední dobou neokoukaný Miroslav Vladyka. Cenu za filmového samorosta bych udělil Petru Formanovi. On s jeho filmovou pózou si právem zasloužil samostatné gagy, které ač nesouvisely s děním na plátně, nebyly vůbec navíc a patřily k těm skutečně humorným.
Z hlediska pojetí celého díla by se dal vytknout rozjezd filmu. Zkuste si představit, že jste vyhladovělí do morku kostí a někdo před vás postaví chleba. Víte, že si do něj budete moci kousnout, ale nejdřív si musíte vyslechnout přednášku o tom, jak roste obilí, ze kterého se tento dar boží vyrábí, atd. Nějakou podobnou přednášku nám naservírovali tvůrci s tím, že buď usneme nebo o to více budeme napjati na finální část. Čas od času se vyskytlo nějaké to obohacení v podobě slušného gagu, ale to není žádná výhra. Satisfakcí nám budiž fakt, že závěrečná část má spád a docela slušně odsýpá.
Když jsem poprvé viděl trailer na tento kousek, při scéně kdy Petr Forman plave ve vodě s háčkem zavěšeným u úst mi přejel mráz po zádech. Oklepal jsem se, zahnal jsem satana a řekl jsem si, že Poslední plavky jsou snad navždy minulostí a podobný paskvil mne nečeká. Naštěstí můžu uklidnit i vás, že žádné plavky ani nic jim podobného se na plátně neobjevilo a já jsem velerád. Možná důmyslně tvůrci zvolili název U mě dobrý kvůli kritikám, aby usnadnili práci při jejich psaní. Já jim za to děkuji a dovolím si použít jejich sebekritiku: „U mě dobrý!“ Nic víc, nic míň. Česká filmová mašina jménem Hřebejk pokročila opět krůčkem kupředu a vyrobila nám nad očekávání slušný film, jenž se určitě zařadí mezi starší kolegy jako Pelíšky a spol.
…a kde je kulička?
Martin Černý
