Jakkoliv je to kruté prohlášení, pětasedmdesátiletý spisovatel Cormac McCarthy si na světovou slávu musel počkat do doby, než mu jeho román Tahle země není pro starý nezfilmují bratři Coenové. Promyšlená thrillerová hra okouzlila na papíře i v kinech a po McCarthyho díle se rozpoutala neobyčejná poptávka nejen v Americe, ale také například v Čechách. Této módy se chytnul třeba (po Oscaru viditelně velice prahnoucí) Ridley Scott s převodem drsného westernu Blood Meridian, který by nás měl navštívit někdy ke konci příštího roku. Mnohem čerstvější a žhavější je však zfilmování teprve dva roky starého McCarthyho románu Cesta (The Road), který dostal dokonce Pulitzerovu cenu za nejlepší knihu roku 2006. Tak jo.
Číst McCarthyho díla je požitek. Jsou to krátké knihy, obvykle se zaměřující na dvě, maximálně na čtyři hlavní postavy. Vyznačují se rovněž dlouhými odstavci a absencí uvozovek. Přímá řeč je v nich tedy komponována rovnou do textu a čtenáři při průchodu příběhem přijde, jako kdyby ani nečetl knihu, ale nějaký obyčejný člověk mu vyprávěl poutavý děj. Cesta se však od ostatních, většinou více či méně westernových McCarthyho děl podstatně liší. Je to minimalistické, depresivní místy až hororové sci-fi, které se odehrává po jakési zemské katastrofě. V knize vlastně ani není vysvětleno, jaká havárie to byla, ale každopádně celá Amerika je v troskách a zbyla na ní jen hrstka posledních lidí. Mezi nimi jsou i naši dva hrdinové, otec a syn. Tak jo.
Cormac McCarthy se nehrabe v dlouhých vzpomínkách na někdejší normální život hlavní dvojice a rovnou vrhá čtenáře do centra dění. Otec, syn a nákupní košík, ve kterém mají schované vše podstatné, jdou dál a dál po cestě směrem k moři. Procházejí troskami měst, kde se snaží najít obživu na dalších pár dní a přespávají v dávno opuštěných domech v lesích či přímo u cesty. Jejich hrozbou je hlad, zima a také kupka ostatních lidí, která je schopná pro dostatek jídla i zabíjet poslední přeživší. A to je všechno. Žádná armáda, která by je mohla zachránit, žádní obrovští brouci, jejž by chtěli hlavní dvojici pojíst k večeři. Cesta je krátký, psychologický příběh, ze kterého mrazí. Mrazí z něj kvůli prostředí (všude se to hemží světlým popelem), počasí, vyhlídkám na budoucnost a také kvůli neobyčejnému kontrastu otce, čtyřicátníka a syna, malého osmiletého kluka, který nezná žádný jiný, než tento poničený svět. Tak jo.
Naneštěstí pro filmaře se toho tak v Cestě děje příliš málo na to, aby mohli z krátké knihy vykřesat dvouhodinový film. Tři scénáristé, společně se samotným McCarthym tak obohatili příběh o krátké vzpomínky na chlapcovu matku. Ta v knize zmizí ze scény relativně brzo, ale ve filmu bude mít své významné místo ve flashbacku, v němž bude chtít pravděpodobně spáchat sebevraždu.
Režisérského kormidla se kupodivu nechytila žádná známá americká celebrita, nýbrž Australan John Hillcoat, po světě známý jako autor westernu Proposition s Guyem Pearcem v hlavní roli. Hillcoat si sebou v únoru (kdy se začalo natáčet) přivezl do místa natáčení v Pittsburghu svůj australský tým, na který je prý již léta zvyklý. Začal pochopitelně také studovat všechny podstatné postapokalyptické snímky v čele s Šíleným Maxem. "Co jest nejvíce šokující na McCarthyho knížce, je fakt, že je to vše tak uvěřitelné," směje se Hillcoat. "To, co chtěl, když knihu psal, bylo vytvořit neobyčejný pocit reality. Proto se také budeme snažit vyhnout všem klišé a udělat film mnohem více o důsledcích přírodní katastrofy." Hillcoat se zároveň dušuje, že hlavním bodem filmu má i přesto být ten zvláštní vztah mezi malým klukem a jeho otcem. Tak jo.
Důležitost sugestivního přepisu knihy spočívá rovněž ve vhodném vybrání hlavních představitelů, tedy ve výběru herců otce a syna. Hlavní dospělou postavu ztvární Viggo Mortensen, známý z role Aragorna v Pánovi prstenů nebo za své party v posledních filmech Davida Cronenberga. "Je to stejně tak milostný příběh jako závod s výdrží," uvádí Viggo a zároveň dodává "To myslím samozřejmě v dobrém slova smyslu. Oni dva jsou na velice těžké cestě a otec učí svého syna a zároveň se v lecčem učí od něj. Pokud ten vztah otec-syn nebude fungovat, nevznikne dobrý film. Ale když máme v roli syna Kodiho, je šance, aby vzniknul jeden z nejlepších snímků poslední doby." Kodi Smith-McPhee je jedenáctiletý herec, jenž v Cestě dostane pravděpodobně svojí životní příležitost. Mezi tvůrci se o něm mluví jako o druhém Haley Joelovi Osmentovi a to díky jeho minimalistickému a přitom přirozenému herectví. Pokud jste viděli malé drama s Ericem Banou, Romulus, My Father, jistě víte, o kterého mladého herce jde. Tak jo.
Ve vedlejších rolích Hillcoat nabízí i Charlize Theron (chlapcova matka), Roberta Duvalla (starého, umírajícího muže, který se objeví v druhé části příběhu) nebo třeba Guye Pearce, dalšího otce, utíkajícího se svojí rodinou (role vytvořená uměle pro film).
Není sporu o tom, že připravované sci-fi drama Cesta má vynikající předlohu. Problémem však je, zda není předloha tak moc vynikající, že půjde jen velmi obtížně přesunout na velké kinoplátno. John Hillcoat a jeho australskoamerický tým je však přesvědčen, že rozšířený scénář je natolik kvalitní a herci tak dobří, že se výsledek prostě musí povést. John si sice možná vidí do pusy, ale nic to nemění na faktu, že nadměrný kus práce visí rovněž na něm. Nepůsobit kýčovitě, úměrně nastříhat záběry do tváří obou hrdinů a zachytit vlastně i tu špínu, popel a depresi okolo. My mu držíme palce. Dvacátého šestého listopadu se dozvíme celou pravdu. Vydržíte? Ano? Tak jo.
