Horory o posedlosti démony různého ražení jsou od 70. let v kurzu. Marný boj o pokoření Friedkinova Vymítače ďábla svádí pravidelně každý rok několik titulů tohoto subžánru. Ale jako všechny ostatní,bohužel ani příspěvek dánského filmaře Oleho Bornedala zrovna originalitou nevyniká.
Ústředí hrdinka Emily je dívka z amerického předměstí, jejíž dospívání je poznamenáno rozchodem rodičů a neustále „brebentící“ sestra jí na klidu také nepřidá. Emily si jednoho dne koupí na typickém americkém domácím výprodeji podezřelou truhlu, kterou se stane doslova posedlá. A to z toho důvodu, že v nevinné krabičce hnízdí židovský démon, který těsnou dřevěnou škatuli ochotně vymění za útulné tělo nedospělé dívky. Sled podivných událostí na sebe nenechá čekat. Následuje vcelku klasický posedlostní syžet s dlouhou (téměř nudnou) expozicí, občasným démonickým rejdem (zelené zvratky bohužel chybí), nějakým tím otravným hmyzem a nevyhnutelné je samozřejmě vymítací finále. Vzhledem k tomu, že je film také údajně motivován skutečnými událostmi, nemůže chybět naroubovaný otevřený konec.
Snímky o vymítání ďábla (či jeho přisluhovačů) obyčejně drží násilnosti na uzdě, aby se vešly do příznivého ratingu a byly tak přístupné své nejvěrnější cílové kategorii - teenagerům. Kletba z temnot bohužel není výjimkou a ačkoliv se především díky působivé hudbě daří budovat napětí, žádná lekačka nepřichází a atmosféra zůstává strnulá a utlumená.
Představitelé hlavních dospělých rolí tvoří vcelku příjemný pár, skeptickou matku si zahrála seriálová herečka Kyra Sedgwick, obětavého a prozíravého otce ztvárnil bardemovský Jeffrey Dean Morgan. Jejich posedlou dcerku Emily celkem přesvědčivě zahrála Natasha Calis.
Banální zápletka a absence inovací bohužel sráží i jinak řemeslně dobře zvládnuté dílčí prvky jako je zmiňovaná hudba, nebo děsivě nezúčastněná kamera. Sam Raimi coby producent vzbudil očekávání, která zůstala nenaplněna a nezbývá než žasnout, jaké tržby v zámoří snímek přinesl.
Pakliže bychom chtěli, aby nám Kletba z temnot přinesla něco více, museli bychom se uchýlit k odlišnému čtení a celou démonickou zkušenost chápat jako alegorii na těžkosti dospívání v rozvrácené rodině a celý nepravděpodobný konec by se pak stal obhajobou institutu klasické rodiny s varovným apelem, že kdo se této zpronevěří, krutě zaplatí. Avšak jako horor je Kletba z temnot bohužel neuspokojivá.
Michala Benešovská
